Slaňáci v Indii – ve službách firmy Baťa (manželé Sklenářovi) 

Před třemi lety byly úspěšně obnoveny Dny národních kultur, které přinesly do našeho města kulturu izraelskou (2017) a italskou (2018). Letos se konají Dny indické kultury ve Slaném. V souvislosti s nimi je vhodné připomenout osudy několika osob, spojujících Indii a Slaný v první polovině 20. století. Mužem, jehož životní osudy se s Indií protnuly nejdříve, byl Václav Sklenář, narozený 29. 1. 1915 v Rovném pod Řípem č. 89. V domě, kde žili jeho rodiče - otec Antonín Sklenář a matka Anna, rozená Mojžíšová. V necelých 14 letech nastoupil do učení k firmě Baťa v Roudnici nad Labem, odkud se dostal do Zlína a v prosinci 1932 odjel z polské Gdyně lodí Morava do indické Kalkaty. Zde pracoval nejprve v Konnagaru, kde se vyráběla plátěná obuv a v říjnu 1934 se stal „zakládajícím členem“ města Batanagar.

V roce 1937 se lodí vrátil do Čech, aby zde od 1. října vykonal vojenskou presenční službu. Stal se příslušníkem 3. roty Cyklopraporu 1 v Jaroměři, se kterým se v únoru 1938 přesunul do Slaného. Zde se v létě seznámil s Marií Ledvinkovou (*1919) z Přelíce a prožil mobilizaci. K 1. dubnu 1939 byl povýšen do hodnosti četaře a propuštěn na trvalou dovolenou. Ze Zlína, kam se po vojně vrátil ke svému zaměstnavateli, byl nejprve poslán do prodejny v Hradci Králové, na Velkém náměstí. Ale firma s ním počítala opět pro Indii. Do Kalkaty odplul z italského Janova 31. 5. 1939 lodí Conte Biancamano. Mezi pasažéry lodi bylo též 800 rakouských Židů, prchajících do Šanghaje, německý ministr Hjalmar Schacht (1877 – 1970), který jel do Indie se svým synovcem údajně na dovolenou a také členové americké horolezecké expedice na K2, nejnebezpečnější horu planety.

Václav s Marií, které psal podrobné dopisy, dokud to následně vypuknuvší válka umožnila, si slíbili, že se vezmou, až bude situace příznivější. Válka v Asii končila později než v Evropě a nedostatek lodí umožnil Václavu Sklenářovi návrat do Evropy až v roce 1946. Z Amsterdamu, kam připlul, přeletěl do Prahy. Zde ho na ruzyňském letišti čekala Marie. Po třítýdenním společném pobytu v Luhačovicích se 29. června 1946 v přelíckém kostele svatého Petra a Pavla konala svatba. Poté novomanželé zamířili do Londýna a pak v srpnu 1946 lodí Samaria zpět do Indie. Zde se jim 29. ledna 1947 narodila dcera Marie a 25. července 1948 dcera Hana. Obě byly pokřtěny v malé kapli sv. Václava, kterou si baťováci v Batanagaru postavili.

V roce 1950 manželům Sklenářovým končila platnost pasů a dostali lhůtu k návratu do vlasti. K jejich rozhodování, zda se vrátit, či zůstat v zahraničí, přispělo několik důvodů. Jedním bylo omezování výroby v Batanagaru. Dalším otázka, kam budou obě dcerky chodit do školy. V Kalkatě totiž nebyla žádná škola, kde evropské děti mohly získat vzdělání. Z Batanagaru proto téměř všechny děti už v pěti letech odcházely do internátní školy v Darjeelingu. S rodiči se vídaly dvakrát do roka, na Vánoce a na konci školního roku. Když se k tomu přidalo lákání od rodiny, aby se Sklenářovi vrátili do Československa, rozhodli se k návratu. Netušili, že sestra paní Sklenářové, žijící ve Zlonicích, která poměry nejvíce vychvalovala, se stala kovanou komunistkou.

Po leteckém návratu do Čech (16. října 1950 přiletěli na ruzyňské letiště) nemohli manželé Sklenářovi najít ani práci, ani bydlení. Nejprve bydleli v jednom pokoji u příbuzných ve Zlonicích a žili z úspor z Indie. Nakonec zakotvili ve Slaném, kde Václav Sklenář v roce 1951 skončil jako řadový úředník v ČKD a rodina dostala byt v Ouvalové ulici č. 915. Václav Sklenář zemřel 14. 10. 1969 na infarkt myokardu, jeho manželka Marie zemřela ve Slaném 29. 12. 2009. Oba manželé jsou pohřbeni ve společném hrobě na 4. hřbitově ve Slaném. Dcera Hana Gregorová dnes žije v Praze, dcera Marie Zemanová žije ve Slaném. Jediná Slaňačka, narozená v Indii.

Osudům manželů Marie a Václava Sklenářových se bude podrobněji věnovat příspěvek na konferenci „Neznámé kapitoly historie - Slaný a Slánsko ve XX. století“, která se koná 16. 11. 2019 v aule slánského gymnázia.


Pavel Bartoníček


Foto:

1. Marie a Václav Sklenářovi na cestě do Indie. Loď Samaria, srpen 1946.

2. Václav Sklenář a Súdánec Ismail Hassan Abbo, kterého provázel po ČKD a po Slaném. Poslední foto V. Sklenáře těsně před smrtí, říjen 1969

3. Fotka s tygří kůží z Indie ve slánském bytě. Zleva Marie Sklenářová, Magda Doležalová, Hana Sklenářová.

4. – 8. Batanagar archivní

9. – 10. Batanagar současnosti